"...Čas odplaty nadešel, stateční synové klanů Storm Raven!
Dnes probudíme Dračí mládě
a jeho duch vstoupí do našich srdcí, aby zocelil naši vůli.
A s ním, v rudém úsvitu nadcházejícího dne,
povstanou duchové pradávných bohů
a stanou po našem boku v nadcházejících bitvách.
A tajemná síla Matky Země,
ať spojí se s nezkrotnou zuřivostí bouře,
divokou touhou vlka
a mocnou silou medvěda.
V jediném okamžiku pak prostoupí ocelí válečných kladiv,
jenž v rachotu hromů, s volností havrana,
vylétnou vysoko až k oblakům.
Köl`s Drom, Az` Heer Döss Drom!
Staniž se!..."

Stíny křídel dračích, ocel a horká krev,
v kámen srdcí vryté runy tajných znamení,
oheň, bouře, vítr, kouzla dávných dob,
havraní píseň noci, která tance duchů zná,
s vůní hořkých bylin čekající lůna žen
a horká příchuť medu zvedá sílu ke hvězdám,
v záři ohňů volá k nám divoký bubnů hlas
a temnou nocí zpívá,
že přichází náš čas!

Chorál bouře duní, Ódin dává znamení,
sílou Dračích křídel mávej,
srdcem chvíli naslouchej,
jak píseň Valkýr bouře zpívá,
touhou krve dej se vést,
výkřik Dračí vůle vydej,
hlasům bouře naslouchej!

Z mlh procitnou stíny bohů dávných dob,
v hloubi temných lesů, na posvátných mýtinách,
za bouře hromů kladiv, hořící Dračí krev,
co proudí v žilách synů z klanu Bouřných Havranů,
omamný opar noci skrývá krev oltářů obětních,
divokou touhou vlčí Matka Země volá Vás,
bratříčci, sestry Bouře, zní válečných bubnů hlas
a temnou nocí zpívá,
že přichází náš čas!

Chorál bouře duní, Ódin dává znamení,
sílou Dračích křídel mávej,
srdcem chvíli naslouchej,
jak píseň Valkýr bouře zpívá,
touhou krve dej se vést,
výkřik Dračí vůle vydej,
hlasům bouře naslouchej!

Za nocí tmavých a dlouhých
když vichřice sténá krajem
a víry bouřných mraků těžce táhnou oblohou
do zvadlých korun stromů padá déšť
strmé srázy skal omývá
a teskná píseň větru zní
srdce mé rukou svírá
ledovou, jako čistý padlý sníh

Snad je to ďábel sám
kdo duši mou tak rozerval
když poprvé jsem před léty
zavítal do těch míst
tam, kde zdi prastaré smutně vzhlíží k nebesům
a neúprosný čas
zvolna rozkládá je v prach

Noc byla temná tak jak dnes
jen mámivá a tichá
tak jako mlčí pouze hroby v mrazivém svitu hvězd
vtom ohně záře modravá
v ní bledý přízrak na hradbách
a do mých uší náhle valčík podivných tónů zněl

Vláda noci končí rosou smývá živý sen
chvíle temné vášně s černou madonou
už více šancí nedá osud nesplní můj sen
noci temné vášně s černou madonou
jen čas jak perly dnů když střídá s noční oblohou
vrací chvíle vášně s černou madonou
a vůní samet černých růží vítr probouzí
noci temné vášně s černou madonou

Já, osudem prokletý, teď trpím víc než to zvíře
a ze všech koutů se plíží temnota slizká jak bahno močálu
do kterého se propadá mé svědomí

Já, osudem prokletý, cítím jak slábnu
a ty rudé tlamy všech přízraků pekel
se na mne šklebí svým zlověstným smíchem
a já vím, vím, že si jdou pro mou duši
kterou jsem beztak dávno prohrál

Už démoni z temnot pro mě jdou
ty přízraky duši odvedou
už démoni z temnot pro mě jdou
ty přízraky duši odvedou

Ďábel na duši sáh´, otrávil mysl jak mor
temných bouří víry táhnou srdcem které dusí hněv
ďábel na duši sáh´, otrávil mysl jak mor
rudý přízrak, pomsty démon, žádající čerstvou krev

Já jsem pánem svého hradu, má je vůle a můj zákon
já teď soudím vaší vinu, na mou čest kdo hanbu hází
teď zúčtuji vaší zradu, z očí zmizte lotři bídní
běda, kdo mou cestu zkříží, k zemi můj meč hned ho srazí

Krev za krev a krev za čest
já bouří hněvu dám se vést
už rudá barva značí cestu mou
a démon pomsty je můj pán
já dílo zkázy vykonám
a odkráčím rudou temnotou

Krev za krev a krev za čest
já bouří hněvu dám se vést
už rudá barva značí cestu mou
a démon pomsty je můj pán
já dílo zkázy vykonám
a odkráčím rudou temnotou

V očích žár a závoj bílý
píseň zvonů už vítr nese v dál
vášeň co křídla dává
krajky květů a z perel svatozář

Jako vánek, když tančí víly
něžný smích co touhy probudí
závoj, motýlek bílý
srdce v dlaních pokládá na oltář

Muž a kůň, kůň a zbroj, meč a štít, kůň a zbroj
Muž a kůň, kůň a zbroj, meč a štít, kůň a zbroj

Démanty sázené postroje řinčí
komonstvo v hedvábí, šat z perel má
sláva a lesk a chocholů vlání
zlatého zdobení více než král
na slůvka mámivá svou kořist láká
falešným úsměvem tiše se vkrádá
cizák to jen, cizák to jen
však cizák, cizák, cizák, cizák to jen

Muž a kůň, kůň a zbroj, meč a štít, kůň a zbroj
Muž a kůň, kůň a zbroj, meč a štít, kůň a zbroj

Pyšný jak páv ten dobrodruh lásky
v ústraní tajné své plány spřádá
nečeká pozvání, sám tiše vstoupí
od srdcí klíče má on, jak se zdá
už píseň lásky své plody sklízí
a pavoučí sítě rozhodil ďábel
cizák to jen, cizák to jen
však cizák, cizák, cizák, cizák to jen

Muž a kůň, kůň a zbroj, meč a štít, kůň a zbroj
Muž a kůň, kůň a zbroj, meč a štít, kůň a zbroj

Smutná jsou rána bez písní ptáků
do duše stín se vkrádá
jak uvadlá růže, opuštěná
je dívka, co lásku žádá
k modravým dálavám holoubek vzlét
mávají perutě bílé
kdo srdce mé potěší, zažehná žal
a ukrátí dlouhé chvíle

Když němý je smích a samota tíží
chvíle jak věčnost je dlouhá
písně loutny falešně zní
a zůstává zraněná touha
k modravým dálavám holoubek vzlét
už ztrácí se perutě bílé
kdo srdce mé potěší, zažehná žal
a ukrátí dlouhé chvíle

Do dáli neznámé s odvahou táhnem
s vírou a nadějí my jdeme se bít
možná se vrátíme a možná, že padnem
však do války za krále musíme jít

Do války za krále a svojí zem
pro čest a volnost, tak zanechte žal
vždyť ptáci zpívají a rodí se den krásný
a v čele houfů sám král

Meče a štíty, bijáky, kopí
mnohé z nás čeká práh nebeských bran
až lázeň krvavá šik nepřátel zkropí
pod tíhou mečů a v krchotu vran

Ve světle pochodní přichází noc
hoj, nad smutkem víno má čarovnou moc
tesknotu loučení co srdce svírá
utopíš v pohárech vína

Hoj, píseň veselou teď hudbo hrej
ať síněmi zavíří mých hostů rej
starostí temný stín, než přijde spánek
utopíš v pohárech vína

Vzhůru teď věrní války nastal čas
vzhůru teď věrní volá pán
vojsko se sbírá, už krajem bubnují
do zbraně každý povolán

Zástavy vlají, spějme ku hradu
vzhůru mí věrní volá pán
kdo zbraní vládneš více nečekej
stůj po boku krále, pán či kmán

Ležení čeká a bůh nám znamení dává
k východu říše se s ránem potáhne v dál
za svaté právo, ve jménu boha a krále
pozvedni meč a v řadách teď pevně stůj