Vydáno v roce 2008 v produkci vlastní agentury PROKYON

Album následuje sound z předchozího alba "Synové bouře". Kromě klasických "metanoonských" skladeb obsahuje rovněž dvě cover verze. První z nich - "Detrimentum Patior", je středověká rozverná píseň zpívaná v původním makaronském verši. Druhá je známá píseň od amerického autora Stana Jonese z roku 1949 "Nebeští jezdci, kterou jsme nově zaranžovali a přetextovali vlastním, českým textem. Tuto skladbu pro nás jako host nazpíval svým nezaměnitelným, sametovým basbarytonem pan Leo Pavel Švančara I tentokrát došlo v kapele k personálním změnám. Post Jany Mezerové střídá vynikající countryová zpěvačka Lenka Drobílková - lady Tahira Den Asheron. Rozrostli jsme se rovněž o druhou kytaru, kterou obsluhuje Milan Dufek - sir Arwynd Skeld Rustador. Naopak ztrácíme bubeníka a celé album je nahrané bicím samplerem Ensoniq.

Sestava kapely:
sir Roy Robert DRAGONHEAD - zpěv, el. kytara, klávesy
lady Tahira Den ASHERON - zpěv, akustická kytara, percussion
sir Arwynd Skeld RUSTADOR - el. kytara
sir Stanley Thor POWERAXE - zpěv, basová kytara
vážený host pan Leo Pavel Švančara - šéf kapely CWBC

Dark Assassin	Čas	Princezny z Igllandu	Křídla větru
Šibenice	Růže a meč	Království osamělých	Brána snů
Detrimentum patior	Nebeští jezdci	Rustador	Síně slávy

Vydáno v roce 2004 v produkci vlastní agentury PROKYON

Na tomto albu se tak trochu vracíme k syrovějšímu kytarovému soundu na který jste byli zvyklí z prvního CD "Vítejte v romantickém světě fantasy". V kapele dochází k výrazné personální změně - zpěvačka Jana Mezerová, která u nás doposud hostovala, posiluje naše vokály a stává se stálým členem našeho společenství.

Sestava kapely:
sir Roy Robert DRAGONHEAD - zpěv, el. kytara, klávesy
sir Stanley Thor POWERAXE - zpěv, basová kytara
sir Ivory Ian THUNDERMASTER - zpěv, bicí nástroje
lady Kira Jane FREYDIES - zpěv, vokály

Synové bouře - Part I.	Pojďme si připít	Tři kříže	Vítězství Sira Dradonheada
Freydies - Královna bouří	Ivory z Raven Hill	Sir Stanley Thor	Höldorion
Synové bouře - Part II

Vydáno v roce 2002 v produkci vlastní agentury PROKYON

Hodně vody uteklo v našich řekách, než se podařilo zrealizovat tento projekt. Jedná se o monotématické album, zaměřené na krásnou pověst z českého západního pohraničí, datovanou na přelom dvanáctého až třináctého století. Album je částečně zpracováno ve stylu rockové opery v kombinaci s dramatizací vyprávěného příběhu. Do děje kromě hudby samotné vstupuje vypravěč předkládající poměrně obsáhlý příběh, podkreslený navíc ruchy a rozhovory zúčastněných hlavních postav. Všechny písně jsou dobově laděné, kombinované ve směsi heavy metalu, symfonické hudby a středověkého folku. Janě Mezerové jsme zde věnovali krom vokálů také dvě sólové písně. Celková stopáž cca 75 min.

Sestava kapely:
sir Roy Robert DRAGONHEAD - zpěv, kytara, klávesy
sir Stanley Thor POWERAXE - zpěv, basová kytara
sir Ivory Ian THUNDERMASTER - zpěv, bicí nástroje
hlavní host zpěvačka Jana Mezerová
ve vedlejších rolích - Mirek Jánský, Jarda Novák,
dcera Šárka, sir Thomas "Uchvatitel", Honza Fous
a další

Intro	Zlé zprávy	Mobilize	Hostina
Marš	Dívka a samota	Cizák	Motýlek
Návrat	Hněv	Óda pro démona zloby	Třetí smrt
Hasištejn	Černá madona

Vydáno v roce 2001 v produkci vlastní agentury PROKYON

Tenhle počin jsme samozřejmě natočili a udělali také v našem studiu. Obsahuje osm skladeb o celkové délce cca 55 minut. Kromě nových věcí jsme uvedli Tajemství oceli, které vzniklo už v roce 1998 a nevešlo se na naše předchozí album. Píseň jsme uvedli poprvé v roce 2000 na festivalu "Hostimský Woodstock" u Moravských Budějovic.

Sestava kapely:
sir Roy Robert DRAGONHEAD - zpěv, kytara, klávesy
sir Stanley Thor POWERAXE - zpěv, basová kytara
sir Ivory Ian THUNDERMASTER - zpěv, bicí nástroje
jako host zpěvačka Jana Mezerová

Zjevení	Bůh ochraňuj	Muži z hor	Obraz
Valčík ztracených	Zeptej se mužů	Stařec a čas	Tajemství oceli

Čas... Ten magický pojem, jehož počátek i konec se ztrácí v temných hlubinách
našeho nevědomí...
My však věříme, že síla vůle dokáže nahlédnout za jeho hranice
neboť my jsme tam byli a viděli...
Přátelé... brány času se otvírají... vydejte se s námi na Jízdu Králů...!

Ledovou zemí kde stíny temnoty vládnou
kde zlomenou duší jak nůž proniká beznaděj
bránami času teď jída těžká se valí
jak divoká řeka a legendy ožívají

Chorály prastaré krajinou duní a sténají
přidej se k nám kdo vládneš fantazií
ledovou zemí, jak stíny krajinou táhnou dál
ty postavy mužů, co dávno setřel je čas... Zas písně hrdinů zní do lesů a stoupají k vrcholům skal
zase hřmí na cestách divoký koní cval
jízdou králů se rozezněl kraj
Zas ohně tmou na stráních zaplanou a tajemný zavolá hlas
oblohou zazáří znamení Metanoon
jízdy králů nadešel čas

Tak přidej se k nám, jsme hrdí potomci králů
zrození ohněm a ničím nespoutaní
vládcové času i bohové větrů a bouří
poslední rytíři s duší romantiků

Zas písně hrdinů zní do lesů a stoupají k vrcholům skal
zase hřmí na cestách divoký koní cval
jízdou králů se rozezněl kraj
Zas ohně tmou na stráních zaplanou a tajemný zavolá hlas
oblohou zazáří znamení Metanoon
jízdy králů nadešel čas

Soumrakem dne utichl třesk zbraní a Planinou Větru a Bouří se rozhostil klid.
Okamžik střetnutí skončil. Nad bitevním polem se těžce vznášely chuchvalce dýmu
a kam až oko dohlédlo zela spálená zem, pokrytá troskami a těly padlých bojovníků.
Hlína rozrytá kopyty koní tiše vpíjela jejich krev a nářek raněných pomalu zmíral
v mrazivém objetí všudypřítomné smrti. Ďábel byl spokojen a samolibě si prohlížel
své vydařené dílo. Nezůstal nikdo.
Jen uprostřed pole, opřený zády o staletý dub seděl starý válečník.
Tvář měl zbrázděnou nesčetnými vráskami a šrámy prožitývh bojů. Již věděl, že přišel
jeho čas, a tak smířen s osudem jen tiše čekal a jak síla pozvolna opouštěla jeho
rozbité tělo, zčernalými rty šeptal svou poslední modlitbu.
Slunce se zvolna klonilo k západu a lehounký večerní vánek mu hladil rány
a odnášel jeho slova až někam vysoko k oblakům...

Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé
přijď království Tvé, buď vůle Tvá, jako v nebi, tak i na zemi
a odpočinutí věčné dopřej mi Pane můj, neboť vím, že jsem zhřešil
a duše má bloudí v temnotách...

A druhům mým padlým, těm dopřej jen mír
ať zem je jim lehká v jejich spánku věčném
a proměň je v bouři, co sídlí v oblacích
ať létat mohou navždy Tvou krajinou

Už můj Pane voláš a já musím jít
tou nejdelší cestou na pouť poslední
já prosím Pane ještě chvíli mi dej
ať západ slunce naposled uvidím
Já žádám Pane, odpusť hříchy mi mé
ať ďábel ztratí svou moc nade mnou
v Tvou náruč spěchám, buď vůle jen Tvá
teď navěky jen věkův duši mou opatruj...

Mrazivou nocí v přísvitu hvězdném
když nad temnou plání oblaka táhnou
a chorály zemřelých roznáší vítr
svým ledovým dechem, co v páteři mrazí
já předlouhou cestou, z níž návratu není
sám vydal se nocí, jak lovící vlk
jdu po stopách mužů, hnán vášní temnou
a síla žádná mě nezastaví

Nemesis, ty víš, jak touha má pálí
já čekám až vyslyšíš modlitbu mou
Nemesis, teď prosím tě, dej mi svou sílu
ať duše má konečně už najde svůj klid

Pomsta má bude tak sladká, ó Nemesis
jen Ty znáš tu pravou chvíli
pomsta má bude tak sladká, ó Nemesis
čekám až přijde můj čas

Jsem mocný a chladný jak podzimní bouře
a uragán hněvu mi křídla svá dal
jen černý háv noci mou podobu skrývá
když krajinou letím jak zbloudilý šíp
teď znamení krve a milníky křížů
cestu mou vroubí za křiku vran
já povstalý z hrobu jdu po stopách vrahů svých
a s úsvitem vykonám vendettu svou

Vítězství zbraní mých přichází čas
a z dálky tvůj hlas mě volá
ocelí zazvoní píseň mé pomsty
a svítáním obzor už hoří

Pomsta má bude tak sladká, ó Nemesis
jen Ty znáš tu pravou chvíli
kdy ocel má udeří, a to jen jednou
a mrtvý se rozhostí klid

Pomsta má bude tak sladká, ó Nemesis
jen Ty znáš tu pravou chvíli
kdy ocel má udeří, a to jen jednou
už pomsty mé nadešel čas!

Sinavý přísvit ozářil krajinu ztichlou v tmách
v houštinách lesů temné stíny ožívají
s půlnocí kroky plíživé šelestí ze všech stran
a měsíc kalný barvy šarlatu má

Plamínky smaragdů očí temnotou blýskají
na cestách bezpečno není je vlků čas
ztracený v pustinách, poutníče pozor dej
když divoká píseň lesní samotou zní

Mrazivý chorál šelem zní, až srdce svírá
k hostině noční svolává ten mocný hlas
zbloudilá kořist čeká, stopy jsou dobře znát
a divoká píseň lesní samotou zní

Divoká je to píseň pravěkých tvorů
vůní krve opojné toužení
již vzhůru bratři, všichni své teď spojme síly jen
nastal nám čas lovu, krve a zabíjení...

Plamínky smaragdů očí temnotou blýskají
mrazivý chorál šelem zní, je vlků čas
ztracený v pustinách, poutníče pozor dej
když divoká píseň lesní samotou zní

Divoká je to píseň pravěkých tvorů
vůní krve opojné toužení
již vzhůru bratři, všichni své teď spojme síly jen
nastal nám čas lovu, krve a zabíjení...

Nalévej příteli vína, ať rozpustí loučení stín
slunce už zapadá a noc je krátká
a zítra musíme svou cestou jít

Kdo z nás ví příteli můj
kdy v boji zlém přijde náš čas
a kdo ví, zda jednou se ještě sejdem
v zahradách nebeských bran

Tak nalej příteli vína, ať zažehná bázeň a strach
ať nad hlavou září nám hvězda šťastná
a napříště sejdem se zas

Ocel a oheň a vítězný zpěv
a víno rudé jak zpěněná krev
naplní džbány, sevřené v pěst
až vrátíš se příteli z dalekých cest